Mám ráda tanec, zpěv, bubny šamanské i djembe, malování – prostě tvoření v jakékoli podobě. Toužím se setkávat s podobně naladěnými ženami a vracet společně radost do tvoření a do života.

Mnoho let jsem intenzivně hledala svou ztracenou radost ze života. A také to, co pro mě znamená být ženou. Protože jsem, někde mezi svými rolemi maminky, manželky, a dcery, zapomněla, kdo jsem já.

Postupně jsem prošla mnoha různými tvůrčími kurzy — výtvarnými, tanečními, pěveckými i kurzy pro ženy — a snažila se v tom či onom být dobrá, abych nakonec zjistila, že nepotřebuji vytvářet vysoce ceněná umělecká díla. Zjistila jsem, že obrovský zážitek je prostě tvořit to, po čem toužím bez strachu, jestli na to mám dost talentu.

Moje obrazy nejsou na vystavení do Národní galerie, ale mne moc baví je malovat. Ve volném čase také Zpívám v triu LeMaJa, nejsem slavná zpěvačka, ale zpívám moc ráda. Netančím nějaký konkrétní tanec, nebo kroky, užívám si pohyb a splynutí s hudbou. Propojuji hudbu s malováním a učím se, že má svoboda je v tom, že tvořím to, co chci, tak, jak chci, a mám  z toho radost.

Stejné kvality se snažím přenášet i do úplně obyčejných činností v životě. Nakonec tak pro mě i mytí nádobí je zábavná a tvořivá činnost, což jsem si dřív vůbec nedokázala představit.

Jestli jsem vás zaujala, moc ráda se s Vámi setkám

Jana Fenclová